Ohlasy lidické apokalypsy ve světě byly už za války obrovské. Nesmyslné násilí a teror, které prožili lidičtí občané po 10. červnu 1942 a následné vyhlazení obce z povrchu světa, přesvědčily demokratický svět o zákeřnosti Hitlerovského Německa i jeho spojenců, osy: "Berlín - Řím - Tokio".

    Bezprostředně po "Lidicích", na toto téma složil Dr. Viktor Fischl poém "Mrtvá ves". (Viktor Fischl pracoval v exilové vládě Dr. Eduarda Beneše). Ta báseň  byla jeho okamžitou reakcí na zprávu, kterou do světa pustili nacisté.
    Poem "Mrtvá ves" se stal jedním z impulsů pro vznik předlohy britského válečného propagandistického filmu "Ztichlá ves", který natočil v roce 1943 režisér Humphrey Jennings.  (Shodou okolností právě v těchto dnech probíhá na téma "The Silent Village" výstava v Pražské galerii DOX).

    Film "The Silent Village" byl záměrně vytvořen jako pocta Lidicím a zároveň znázornil co by se mohlo stát v případě, kdyby německá invaze do Velké Británie v roce 1940 byla úspěšná.  (Británie však odolala i díky našim letcům!)

    Film oběhl celý protinacistický svět a dostal se i po válce do ČSR. Leč z důvodu využití jeho dílčích scén, které byly u nás po válce prezentovány jako autentické dokumenty, se zřejmě nepromítal nikdy celý. Něktré scény z něho si jistě pamatuje starší generace, protože jsou zakomponovány do filmu o Lidicích, který se dříve promítal v muzeu v Lidicích.
 

    Režisér Jennings chtěl přiblížit příběh Lidic v co možná nejpřirozenějším prostředí, a tak padla jeho volba právě na Cwmgiedd.
    Obyčejná ves v hornickém kraji, kde bylo k nejbližší šachtě stejně daleko jako z Lidic do Buštěhradu. (Cwmgiedd značí přeloženo údolí divoké řeky.  Cwm je ve velštině údolí a giedd znamená divoký. Řeka se jmenuje Divoká a dala název obci, která leží po obou stranách jejího toku.)

    V celém filmu hrají však jen dva profesionální herci ale s nimi naopak obyvatelé celé vesnice Cwmgiedd.
 
    Horníky tedy hráli horníci, hospodského - hospodský,  chlapi v hospodě hráli chlapy v hospodě, řezníka - řezník, maminku s miminkem v náručí - maminka se svým synkem a děti hrály samy sebe - školní děti. Vlastně nebylo třeba v té době ani měnit kostýmy, vždyť se jednalo o dobový příběh.
    No a co ti profesionální herci? - hráli německé vojáky.  Na celé drama stačili opravdu jen dva uniformovaní a vlastně jim nebylo ani pořádně vidět do tváře. On totiž tenkrát nikdo agresory hrát nechtěl.
 
    O takovou roli nikdo nestál, když měla německá branná moc tak strašnou pověst - nebyla to pověst, byla to realita!

    V principu šlo o to, ukázat ve filmu jak by podobná zvěrstva, současně páchaná v  okupované Evropě, přišla s nacismem i do Velké Británie, kdyby svoji vlast neubránili. Film ukazoval proti čemu a hlavně za co mají Britové bojovat ve válce proti Hitlerovi.

    Film měl premiéru v roce 1943 právě ve jmenované obci. Samozřejmě, že jej viděl každý obyvatel Cwmgieddu  a od té doby ještě mnohokrát. Dodnes se k němu už i dnešní potomci amatérských herců vracejí, chodí se dívat na svoje tatínky maminky a babičky, ale zároveň si tím připomínají lidickou tragedii.
 

    Jeden z herců toho válečného filmu, pan Arwel je rodák a patriot Cwmgieddu, horal každým coulem, dnes dělá průvodce po přilehlých horách.
Ve filmu si zahrál malé děťátko v náručí svojí maminky - "jak krásný to byl chlapeček!".

    V řeznictví pana Eddieho (syna řezníka, který ve filmu hrál, jak jinak - řezníka),  se také odehrává několik scén filmu. Ten krámek stojí na rozcestí u mostu přes řeku Giedd. Shodou okolností to řeznictví se jmenuje Glangiedd, což značí na břehu Gieddu.
 
    Vynechám už další informace o tom městě a o jeho obyvatelích a jejich vřelém vztahu k Lidicím, ale na závěr bych rád uvedl, co jsem se v posledních dnech měsíce března t.r. dozvěděl.

Vitrína připomínající historická fakta o obci.
 
 
Právě před Eddieho řeznictvím, na břehu řeky Giedd, pan Arwel odhalil pamětní vitrínu věnovanou historickému spojení Cwmgieddu s Lidicemi.
 
 

Sám o tom říká:
    "Důvod pro vytvoření a umístění těchto tabulí je aby si lide uvědomili kdo významný se kdy narodil v Cwmgieddu a též aby se naše historie nezapomněla. Take veříme, ze Lidice jsou součástí naší historie a tudíž musíme předát i tento smutný příběh budoucím generacím."

 
 
     Překlad dvojjazyčného (velšsky a anglicky) nápisu  věnovaného Lidicím:
 
    "Jméno Cwmgiedd bude navždy spojeno s válečným filmem "Ztichlá ves", filmovaným v roce 1943 ve zdejším prostředí pro Královský filmový útvar, produkce a režie Humphrey Jenings. Film byl natočen na památku obyvatel Lidic a obce Lidice v Československu. Lidice byla hornická komunita jako Cwmgiedd, ale byla vahlazena nacisty jako odplata za atentát na Reinharda Heydricha v roce 1942. Lidičtí muži byli popraveni a ženy s dětmi byly poslány do koncentračních táborů, kde jich mnoho zahynulo. Film představuje Cwmgieddské občany a zaznamenává jejich každodenní životy, ale je ztvárněn jakoby se vše odehrávalo pod nacistickou okupací. Ve filmu Cwmgieddské občany nakonec postihne stejný osud jako obyvatele Lidic, což vyvolalo silné emoce v lidu válečné Británie."